Zákaz kouření jde ve sněmovně do třetího čtení

Ve čtvrtek 14.4.2016 jsem byl hostem pořadu „Máte slovo s M. Jílkovou“. Z pořadu vzešlo několik otázek a argumentů proti tomuto zákonu, ke kterým bych se rád vyjádřil.

Ve čtvrtek 14.4.2016 jsem byl hostem pořadu „Máte slovo s Michaelou Jílkovou“ s podtitulem „Rozhodnutí o zákazu kouření se blíží“. Byl jsem na straně zastánců zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, jež se blíží do třetího čtení ve Sněmovně. Z pořadu vzešlo několik otázek a argumentů proti tomuto zákonu.

1) Jedná se o opatření, které omezuje naši svobodu?

Jedná se o opatření, které v první řadě chrání naše zdraví. Jsem profesně lékař a onkolog a tak se mi nikdo nemůže divit, že po 30 letech praxe na onkologii jsem viděl tolik utrpení, že další nikomu nepřeji. Podle výzkumu agentury IPSOS a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy provedeného v roce 2015 si 78 % Čechů přeje zákaz kouření v restauracích (stejně tomu bylo u výzkumu prováděného v roce 2012). Z výsledků výzkumu vyplývá rovněž, že zákaz kouření by uvítala nemalá skupina samotných kuřáků: 39 % každodenních kuřáků by zákaz uvítalo stejně jako 67 % občasných a 79 % příležitostných kuřáků. Domnívám se, že v tomto případě, když existuje tolik lidí, kteří kouří a přitom si zákon sami přejí, že nemůžeme hovořit o omezování svobody, nýbrž o ochraně těch, které bychom jako stát chránit měli, tedy naše občany. Podle výsledků výše zmíněného výzkumu zaměřeného na kouření mladých lidí ve věku 18 až 22 let, mladí kuřáci nejčastěji kouří v restauracích, barech, na diskotékách a v klubech (64 %). Příležitostní kuřáci pak kouří téměř jen v těchto zařízeních. Pokud by v těchto zařízeních platil zákaz kouření, podle vlastních slov by vůbec nezačala kouřit čtvrtina (24 %) pravidelných kuřáků a polovina (51 %) příležitostných kuřáků. Celkem 30 % z těch, kteří začali kouřit před 18. rokem věku, rovněž uvedlo, že kdyby platil zákaz kouření v těchto prostorách, s kouřením by vůbec nezačali.

2) Když se zákon chystá chránit všechny, tedy i kuřáky, proč se kouření rovnou nezakáže?

Nemáme diktaturu, což je dobře, a tedy úplný zákaz není možný, ale věřím, že dlouhodobým přesvědčováním a cestou mírných omezení, jako je navrhovaná novela zákona, lidé nakonec pochopí, že lépe je nekouřit než kouřit tabák. Já uznávám, že ne všichni chtějí být státem vychováváni a neradi vidí, když je jim diktováno, co mohou a co nemohou dělat. V současné době bych aspoň rád zajistil, že se více mladých lidí ke kouření nedostane a nikdy s kouřením nezačne. Ze zahraničních zkušeností víme, že po zákazu kouření v restauracích došlo jak ke snížení spotřeby tabáku, tak ke snížení počtu kuřáků, což věřím, že se stane i u nás.

2) Proč se tedy nezakážou také například uzeniny, které jsou také rakovinotvorné?

Samozřejmě, Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrdila, že se jedná o karcinogenní potraviny. Tady jsou ovšem dva zásadní rozdíly: prvním je pasivní kouření, které ohrožuje významnou skupinu obyvatel, kteří večer jdou do restaurace, která buď je zakouřená, nebo jsou v ní zbytky kouře cítit. A kuřáci by měli být k této skupině obyvatel ohleduplní, ne vždy a ne všude tomu tak ale je. Žádné „pasivní konzumování“ ale u uzenin neexistuje.

Musíme dále také zvážit jistý psychologický efekt cigarety. Mnoho kuřáků se řadí ke skupině tzv. příležitostných, často si cigaretu zapálí jen díky tomu, že se nacházejí v nějakém prostředí nebo proto, že si zapálil kamarád. U uzenin o podobném psychologickém efektu hovořit nemůžeme. Navíc v této oblasti je hodně neznámo, jako např. V jakém množství nebo které uzeniny jsou kancerogenní, proto WHO dalo jen upozornění, že se jedná o kancerogenní potraviny, ale neříká nic více.

3) Dnes je většina restaurací nekuřáckých. Máte tedy pocit, že když se zakáže kouření na zahrádkách, že třeba lidé v Ostravě budou zdravější?

Je prokázáno, že zdraví celého obyvatelstva bylo v zemích, kde se kouření zakázalo stejně, jako chceme tímto zákonem my, zlepšeno. V zemích, ve kterých se nekouří, klesl počet infarktů v průměru o 17 %.

4) Majitele restaurací stálo nemalé prostředky vybudovat pro kuřáky oddělené prostory, investovat do ventilací, klimatizací, což bylo dáno zákonem. Jakým způsobem nám to stát vrátí, že museli tato opatření dělat zbytečně?

Dýchat čistý vzduch je jistě nadřazeno právu kouřit. Každá svoboda musí mít také odpovědnost. Měli bychom se ptát: A co svoboda nekuřáka? Vždyť on si v mnoha případech nemůže vybrat, zda bude nebo nebude v restauraci, kde bylo provozovatelem restaurace kouření večer povoleno, zda půjde na nějakou oslavu, kde budou ostatní kouřit. Bohužel, ne všude je takový výběr zařízení, že je skutečně možné se kuřáckému prostředí vyhnout. Není možné upřednostňovat podnikání před ochranou zdraví.

5) Lidé, kteří nebudou moci kouřit uvnitř v restauracích, budou před nimi rušit noční klid a veřejný pořádek. A bude to špatný příklad pro mladistvé.

Já spíše předpokládám, že se mnoho lidí kouření odnaučí, jak jsem řekl v úvodu, mnoho kuřáků si zákaz samo přeje. A ve Velké Británii byl zákaz také uveden v praxi v podstatě ze dne na den, ze začátku to možná mírné problémy působilo, ale později si lidé zvykli, že kouřit budou jindy a jinde. A možná díky tomu vykouřili o pár cigaret denně méně.

6) Restaurace a hospody přece nejsou veřejné instituce, jsou to majetky provozovatelů těchto zařízení, kteří by měli rozhodnout, zda se tam kouřit bude nebo nebude.

Já chápu, že díky postupnému omezování kouření, měli v minulých letech majitelé restaurací mnoho výdajů, spojených se stavebními úpravami, a které jim z jejich pohledu již nikdo nenahradí. Jsem ale přesvědčen, že zákaz kouření jim přinese zvýšení tržeb, které jim tyto náklady vynahradí. Podle již zmíněného výzkumu agentury IPSOS a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy provedeného na jaře 2012 lze očekávat až 6% nárůst návštěv v restauracích, což je v souladu i se zahraničními výzkumy, které proběhly před i po zavedení nekuřácké legislativy v jednotlivých zemích. Dle výzkumu lze očekávat v prvních třech měsících po zavedení zákona pokles tržeb v zhruba tříprocentní výši, nicméně růst tržeb bude ihned následovat. Kvalifikovaným odhadem pro celý trh by zákaz kouření mohl v tržbách přinést až 6 miliard Kč.

Já jsem ale hlavně přesvědčen, že to přinese výhody celé společnosti, zlepší se zdraví celé společnosti a konečně v tomto ohledu doženeme i jiné evropské státy jako třeba Velkou Británii, Nizozemsko nebo blízké Rakousko.

7) Zaměstnanci si mohou vybrat, zda půjdou do kuřácké restaurace pracovat, případně tam mají klimatizace.

Myslím, že to je utopie. Kouř zůstává na oblečení, v závěsech, na ubrusech, v každé hospodě je cítit, že se tam kouří, třeba i v jiné místnosti. Naše ekonomika bohužel není ve stavu, kdy by si kdokoliv mohl dovolit odmítnout práci z toho důvodu, že by se jednalo o kuřáckou restauraci, zejména mimo Prahu to prostě nelze.

8) Ti, kteří jsou pro protikuřácký zákon, zejména tedy kuřáci, jsou lidé, kteří potřebují, aby je stát vychovával.

Jsou to lidé, a je jich v naší společnosti hodně, kteří chtějí, aby stát chránil jejich zdraví. Pozitivní účinky na zdraví dětí po zákazu kouření v uzavřených veřejně přístupných místech ukazují i anglické statistiky, kde rok od roku klesá počet hospitalizovaných dětí s astmatem.